Archiv zpráv - 2012

23. 12. 2012 - Prosincová ohlédnutí...
Ani poslední měsíc roku 2012 nebyl výjimkou a připsal do naši oddílové kroniky další premiérové zápisy:

.....a to je z prosincových poprvé všechno. Teď už zbývá jen ohlédnutí za celým letošním rokem. Udělám to v samostatném zamyšlení – ale předtím přeji všem mým dětem pohodové Vánoce a spoustu splněných přání pod stromečkem a jejich rodičům děkuji za to, že podporují své ratolesti v tak úžasném sportu, jako je „náš“ speedminton:-) :-) A myslím, že můžu za nás všechny slíbit, že se v roce 2013 pokusíme přivézt jako poděkování další a další medaile!!!

21. 11. 2012 - Stříbro a bronz pod Tatrami
Historická premiéra v kategorii U18 kluci; juniorského páru a dětí na 250
Pod Tatrami sa speedmintonovým nadějím blýskalo stříbrně a bronzově


.....ale ještě než se zmíním o dalších medailových úspěších, musím se omluvit za zpožděný reportík....pár dnů mi trvalo zpracování toho, že po delší době byla mým největším soupeřem moje hlava:-(... Po naprosto pohodovém výkonu ve skupině a dvou vítězstvích jsem v rozhodujícím zápase o postup mezi poslední čtyři „nedala“ hru slovenské soupeřky, která se bohužel jinak, než hillyminton nedá nazvat, a výsledkem bylo snad 15 autů, které jsem stihla ve dvou setech dát... My tak skutečně nehrajeme, nemám bohužel tu vzdálenost v oku – byla jsem fakt hodně naštvaná, ale radost mi udělalo to, že děti to viděly stejně – aspoň už přesně ví, proč se zlobím, když při tréninku kopcují...
....tak – a teď zpátky na pardubické hlavní nádraží: V pátek 9. listopadu ve 23.22 začala naše druhá letošní speedmintonová výprava na Slovensko – tentokrát na 250 do Popradu. A zase vlakem – a většina z naší desetičlenné výpravy si premiérově vyzkoušela, jak se spí na lehátku:-). Naše přání, abychom měli aspoň hodinu zpoždění, se nevyplnilo, a tak jsme se přesně dle jízdního řádu v sobotu 10. listopadu v 6.37 nadechli chladného podtatranského vzduchu.
Po probuzení se nám otevřel krásný výhled na tatranské velikány, který nás provázel celý den – paráda – podívat se na „pocukrované“ hory vždy při přesunu z antukové haly, kde hráli hlavně dospěláci, do „dětské“ tělocvičny, pohladilo na duši:-) - stejně jako doplnění medailové sbírky Honzy Jonáše popradským stříbrem a vybojování bronzu Elišky Andrlové! A na tomto místě musím zmínit i jejich premiéru mezi juniorskými páry: ač nesehraní, nepřivyklí na „velké“ hřiště a speedry match, statečně bojovali proti favorizovanému slovenskému páru Kakula – Nešťáková a prohráli 1-2 po výborném výkonu. Příslib pro budoucnost!!! :-)
Bylo fajn, že si děti zahrály nejen zápasy ve skupinách, ale i o umístění – takže na nedostatek pohybu si nemohly stěžovat! Jejich bojovné výkony se známkami zlepšujících se výkonů byly odměněny společnou večeří v pizzerii, kde kluci neměli problém spořádat celou pizzu a dát si jako sladkou tečku pohár:-)...

....takže mám-li shrnout naše slovenské vystoupení:
Kdybychom měli nějaká klubová pravidla, po popradské 250 bych do nich přidala další: ...“kdo při hře zahraje víc jak tři „kopce“, bude běhat kolečka nebo dělat dřepy“ – protože my chceme hrát speedminton a ne hillyminton, který s nejrychlejším raketovým sportem nemá nic společného!!!!! A víme, že se při tréninku musíme víc zaměřit na boj proti takovým hráčům!! Do další 250 v Praze pár týdnů ještě zbývá – to určitě zvládneme!

A úplně na závěr můj slib dětem: všechno bude – i výlet do aquaparku (který jsme v Popradě prostě nestihli....!!!):-):-)

6. 11. 2012 - Racketsport Cup 8. 12. v Praze
V sobotu 8. prosince náš čeká ještě jeden mezinárodní turnaj na české půdě - v pražském hotelu Step se uskuteční 250 bodový turnaj ISBO Racketsport Cup 2012. Očekáváme účast kompletní české hráčské špičky včetně našeho klubu zpestřenou o hráče ze sousedních zemí. Přijďte si zahrát nebo nám alespoň fandit! :-)
PROPOZICE: ISBO Racketsport cup 2012

30. 10. 2012 - Tři medaile z Poznaně!
DALŠÍ HISTORICKÝ ZÁPIS DO KRONIKY: HOLČIČÍ STŘÍBRO A BRONZ Z 1 000!!!
...malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro pardubický speedminton!


Tím titulkem bych ráda zdůraznila obrovskou radost, kterou mi předvedenou bojovností a zlepšenými výkony udělaly v sobotu 27. října 2012 v polské Poznani na Polish Open všechny „moje“ děti, ale hlavně dvě svěřenkyně, díky nimž se naše klubová kronika rozšířila o další stránku: stříbrným písmem se tam zapsala Eliška Andrlová a bronzovým Anička Zítová :-)
Skvělý úspěch našich barev!!!: Eliška svedla třísetovou finálovou bitvu se světovou dvojkou Terezou Gibalovou, která v semifinále porazila Aničku Zítovou….a předtím ve čtvrtfinále Vikču Vláškovou (trochu naše slovenské prokletí….). A to ještě musím zmínit smůlu Aničky Andrlové – pavouk ji bohužel ve čtvrtfinále poslal právě proti sestře Elišce :-( …mohly být holčičí medaile tři – ale nevadí, máme před sebou další turnaje!
A to není všechno – náš „adoptovaný“ Honza Jonáš prohrál až v třísetové semifinálové bitvě s Kokotovičem možnost si zopakovat pražské finále s Bruno Grofelnikem – a přidal tak ke zlatu premiérový bronz! Kuba a Maty Makarovi bojovali statečně, ale na postup ze skupiny to nestačilo – stejně jako Blance Podvolecké.
A jak dopadla paní trenérka? No – letos tradičně, tj. 5. až 8.místo, ale věřím, že jsem svou bojovností šla dětem příkladem a nenechala se rozhodit ani tím, že jsem ve skupině měla současnou jedničku a pozdější vítězku Polish Open – Maďarku Veresné Osvay (pro znalce „kaderníčku“), s jejímiž kopci jsem se potkala hned 2x – v základní skupině a pak ve čtvrtfinále, které skončilo 10-16 a 16-18 pro ni…možná kdybych byla víc trpělivá a přistoupila na ty její hrozné kopce, pinkáme si ještě teď….je to fakt smutné, když světovou 1 je hráčka, která neútočí a jen vrací a vrací a vrací… (výsledky zápasů najdete v tabulce)

Jinak snad myslím můžu mluvit za všech 13 účastníků zájezdu a konstatovat, že vše klaplo a povedlo se. Nerozhodilo nás a pozitivní dojmy nezkazilo ani to:
a) že jsme v pátek dopoledne odjížděli za krásného podzimního dne a v neděli nad ránem se vraceli do zimní zasněžené krajiny (tady je určitě na místě poděkování šoférům za bezpečnou jízdu!!!);
b) že když jsme se v pátek večer po ubytování v našich útulných pokojíčcích vydali na večeři a pivko, nenašli jsme v okruhu několika bloků otevřenou hospůdku – s výjimkou jediné malé pizzerky, kde bychom museli jíst na etapu…. – takže jsme nakonec vzali stečí jednu z místních Žabek (polské večerky s otvírací dobou od 6 do 23 hodin) a udělali si piknik u kluků na pokoji :-)
c) že jsme halu, docela dost ukrytou v poli 20 km od Poznaně, v sobotu ráno trochu hledali, ale nakonec po odchycení místní cyklistky našli!!! Prostě jsme si to užili – a ani to jinak dopadnout nemohlo, když nás Darča Makarová vybavila na cestu tradiční speeďasovou bábovkou, včetně tradičního nože – cédéčka :-) :-)
Těšíme se, až si ji dáme ve vlaku cestou do Popradu, kde nás druhý listopadový víkend čeká 250 – tak pls držte palce dál!!!

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY: Polish Open 2012

24. 10. 2012 - ...co nás čeká do konce roku 2012?
Tak to víme naprosto přesně :-) Jedna tisícovka, dvě dvěstěpadesátky, vánoční bowling i turnaj a hlavně ještě hooodně tréninků!!!
Pro ty méně zasvěcené vysvětlím: tento pátek 26. října odjíždíme do polské Poznaně v hodně silné sestavě na Polish Open, kde odměnou pro vítěze každé kategorie bude hlavně 1 000 bodů do mezinárodního rankingu. Z našeho oddílu se pokusí získat co nejlepší umístění Anička a Eliška Andrlovy, Viktorka Vlášková, Anička Zítová, Jakub a Maty Makarovovi a náš „adoptovaný“ Honza Jonáš – vítěz Czech Open v kategorii U14, v níž budou do konce tohoto roku bojovat všechny děti – včetně Blanky Podvolecké. Její taťka Pavel se pokusí rozšířit svoji letošní medailovou sbírku v kategorii muži +40 a mě čeká nelehký souboj s maďarskými, slovenskými, polskými a chorvatskými soupeřkami v W+35 – z první sedmičky jsme přihlášené všechny, takže diváci se mají určitě na co těšit – a to nejen v této kategorii!!!!
Hned 14 dní po Poznani nás čeká listopadová 250 ve slovenském Popradu, kde kromě již zmíněných hráčů a hráček rozšíří naše řady Honza Baďura a svou premiéru v kategorii U18 si odbude tréninkový parťák Honzy Jonáše – Lukáš Batala.
A letošní tečkou za mezinárodními turnaji ze seriálu ISBO bude 8. prosince 250 na domácí půdě – v hotelu Step v Praze – ideální příležitost nejen pro české diváky, ale i pro ty, kteří by chtěli tréninkové mače vyměnit za ty opravdové – turnajové :-)
To je ale ještě daleko – a budeme mít dost času i na základě výsledků z Poznaně přidat v tréninku na tom, co nám tolik nepůjde… V tomto školním roce pilujeme své speedmintonové dovednosti hned 2x týdně a musím říct, že mé srdce trenérky je daleko častěji potěšeno povedenými údery či akcemi než dříve. Zlepšujeme se a doufám, že další získané body a třeba i medaile toho budou brzo důkazem. Držte nám palce – dáme do toho všechno!!!:-)

18. 9. 2012 - Zlato a bronz z Czech Open!
Czech Open 2012: První česká juniorská medaile má barvu zlata!!!

....ale po pořádku! Druhé speedmintonové Czech Open se v sobotu 15. září 2012 konalo na tenisových kurtech sportovního areálu UK v Hostivaři a přivítalo 128 účastníků z 15 evropských zemí. Mezi nimi byla zatím historicky nejpočetnější výprava domácích závodníků, z nichž více než polovinu tvořilo osm kluků a holek z našeho klubu a Tereza Dušková v Open kategorii žen – opravdu jsem si užívala ten pocit, kdy jsem při slavnostním zahájení nestála pod naší vlajkou sama nebo maximálně ve dvojici s Pavlem! Na minulých turnajích s výjimkou MS nebo ME jsme byli jak osamělí námořníci v moři speeďasových závodníků – většinou vedle Slováků - kteří teď koukali, kde že se nás tolik vzalo :-)

Pár dní před Czech Open se mi v hlavě honily různé myšlenky, ale převládaly dvě:

aby mým největším soupeřem opět nebyla má hlava a aby Honza Jonáš proměnil kartu „černého koně“ v medaili….a světě div se: já jsem to „dala“ a Honza ještě líp!!!! Určitě mi pomohla má trenérská role – přece jsem se nemohla nechat rozhodit větrem, když jsem tam měla tolik svěřenců!!! Děkuji dětem a jejich rodičům za podporu, která mě pomohla konečně získat po těch letošních předchozích „bramborách“ bronzovou medaili. Radost z ní byla o to větší, že mi ji na krk pověsil předseda :-) a že znamená posun ze 7. místa rankingu o dva stupínky – 5. příčka také není k zahození! Stejný kov přidal do zatím nejpočetnější české medailové sbírky v historii i Pavel Podvolecký – ale oba nás trumfnul a největší radost naší výpravě svými výkony a postupem bez zaváhání udělal Honza Jonáš: ve skupině mu zůstal na raketě pátý hráč rankingu Chorvat Kokotovič (s ním v květnu v Trnavě prohrál), v semifinále slovinská šestka Jovan a ve finále dvojka kategorie U14 Bruno Grofelnik, který rozhodně nepočítal s tím, že ho Honza v souboji dvou nejlepších porazí….a stalo se: po dvou setech jsme se radovali a historicky první česká juniorská medaile byla doma (tedy v Luštěnicích)!!!! Veeeeliká gratulace a poděkování za předvedenou hru – Honzo, těšíme se na Tvé další skalpy!!!!
Neztratily se ani ostatní děti - holkám se sice v silné konkurenci třech medailistek z Mistrovsví Evropy nepovedl postup ze skupiny, ale výkony a předvedená hra jsou velkým povzbuzením do budoucna! Obě Aničky daly shodně 15 bodů Terce Gibalové a odehrály další dva vyrovnané zápasy; Eliška hrála dokonce 12:16, 13:16 s mistryní Evropy a pozdější vítězkou Paulou Barkovic; Blanka s Viktorkou sbíraly první zápasové zkušenosti - a Vikča jako nejmladší účastník turnaje vůbec vyhrála i jeden set proti mladší ze sester Barkovic. U kluků se potkali Max s Matym v jedné skupině a ze vzájemného souboje vyšel po třísetovém boji lépe Max - 19:17 ve třetím setu! Honza Baďura bohužel při neúčasti Kuby Makarova pro nemoc zůstal sám ve skupině se Slovincem Jašou Jovanem, jeho prohru tak aspoň ve finále pomstil Honza Jonáš :-)

Výsledky turnaje: Oficiální výsledky / Official results
První várka fotek od p. Zíty: http://pardubickyfotograf.rajce.idnes.cz/facebadminton/
Druhá várka fotek od p. Zíty: http://pardubickyfotograf.rajce.idnes.cz/badminton_druha_varka
Naše fotogalerie: http://speedminton.rajce.idnes.cz/Czech_Speedminton_Open_2012/
Videozáznam finále mužů: odkaz na Youtube

7. 9. 2012 - První speedmintonový dětský kemp prima tečkou za prázdninami
…všichni víme, jaké to je, když se něco dělá poprvé….takže jsem hooodně dlouho před startem prvního dětského speedbadmintonového kempu stále přemýšlela, co jsem zapomněla? Ne - ubytování – máme, kurt – máme, překvapení – máme, zásobu speedrů – máme, certifikáty na památku pro děti - máme…..

Nakonec se ukázalo, že jsem nezapomněla ani míčky, rakety, plán tréninků, buřty (i když pro ty jsme se málem vraceli….), a tak nic nebránilo tomu, aby pásku premiérového dětského speedmintonového kempu přestřihlo v 10 hodin v sobotu 1. září 2012 v H-Centru ve Starém Hradišti u Pardubic 14 dětí ve věku 8 až 14 let. Devět z nich bylo „mých“ – pardubických a pět přijelo ze ZŠ Luštěnice, s níž jsme navázali spolupráci na jaře při prvním dětském turnaji.

A co jsme za šest hodin tréninku zvládli? V sobotu jsme se věnovali trochu (přece jen jsem děti nechtěla v úplném závěru prázdnin moc unavit) fyzičce, zopakování základů speedu, bez nichž bychom nemohli hrát – pravidla, počítání, základní postoj, podání. Stihli jsme i pár soutěží družstev a pilování základních úderů. V neděli jsme si zahráli ve skupinách po sedmi, každý šest zápasů do 7 bodů.

Z H-Centra ve Starém Hradišti jsme se v sobotu po 16. hodině přesunuli do Autokempu Hluboký u Holic, kde na nás nečekalo ubytování v chatičkách, ale sudech – což mělo u dětí velký úspěch! Vytvořit dvojice a zvolit ten správný sud nebylo tak úplně jednoduché, ale nakonec jsme to zvládli, děti prozkoumaly kemp a objevily i další zpestření programu – minigolf. Dospěláci zatím chystali ohniště a táborák, na který děti vzorně podle pokynů přinesly nejen polena, ale i třísky a napichovátka na opékání naší večeře. …a co bylo super - nakonec zabraly i naše celodenní motlitby, aby nepršelo a mohli jsme tak pro děti připravit slibované překvapení – blackminton. Čas po večeři a před setměním jsme si krátili i pantomimou, hádáním různých věcí a stále pro jistotu rozháněním mraků, které nakonec neměly odvahu se ani přiblížit, a tak jsem mohla vydat pokyn obléci bílá trička a nastoupit k malérečkám Darině a Petře za účelem získání bojového image. Mezitím jsme s tatínky a Tomášem připravili světla, já jsem svým pomalováním vyzkoušela, že to funguje a noční blackminton mohl začít. A že jsme si to užili, se můžete přesvědčit na fotkách v galerií!

V neděli 2. září ráno jsme večerní špekáčkový stůl vyměnili za snídaňový buchtový stůl – poděkování všem maminkám (i tatínkům) - a na desátou hodinu se přesunuli zpět do H-Centra, kde jsme odstartovali dvouhodinový turnaj. Hráli jsme ve dvou skupinách – zvlášť ta druhá byla velice napínavá a o postupu druhého semifinalisty mezi Viktorkou, Kubou a Matym nerozhodly vzájemné zápasy, ale až součet kladných bodů, který měl Jakub nakonec o 1 lepší než Maty a o 7 než Viktorka. Čtveřici nejlepších doplnil Honza Jonáš a Anička a Eliška Andrlovy. Ze semifinálového sesterského souboje vyšla lépe Eliška, mezi kluky si vítězství připsal Honza, a tak jsme byli svědky finále Eliška Andrlová proti Honzovi Jonášovi, které si hlavně díky nechytatelnému podání hned od začátku na svou stranu naklonil Honza. Super výkon nejen finalistů, ale i všech ostatních mladých příznivců speedmintonu – už se moc těším na vaše výkony příští týden v Praze na Czech Open!!!

Děkuji Jiřině Hodúrové ze ZŠ Luštěnice, že také objevila kouzlo speedmintonu a že si tak „moje“ děti mají s kým zahrát. Děkuji Tomášovi Hodúrovi za vzorně odvedenou roli asistenta a poděkování patří i všem rodičům, kteří mi také pomohli a přispěli tím k pohodovému průběhu historicky prvního dětského speedmintonového kempu v ČR. Těším se na další setkání s vámi a za rok určitě na týdenním soustředění na viděnou!!! :-)

20. 8. 2012 - Czech Open 2012 již za měsíc!
Už jenom necelý měsíc nás dělí od konání mezinárodního speed badmintonového turnaje Czech Speedminton Open 2012, který je zařazen do seriálu ISBO Speedminton World Series 2012. Vítězové ve všech kategoriích si z Prahy odvezou nejen poháry, medaile a věcné ceny, ale také 1000 bodů do mezinárodního rankingu.
A kdy že to vypukne? V sobotu 15. září od 9 hodin ráno ve sportovním areálu Univerzity Karlovy v Praze - Hostivaři. Po loňském indoor turnaji se budou letos hráči po vzoru Mistrovství světa, Mistrovství Evropy a například German Open potýkat nejen se soupeři, ale i s přírodními podmínkami - turnaj se bude konat na venkovních tenisových dvorcích, kde bude vyznačeno dohromady 16 kurtů na speed badminton.
Očekává se bohatá zahraniční účast, ale především budeme sledovat výsledky našich želízek v ohni - Jana Scholzová bude obhajovat bronz v kategorii Ženy 35+ a Pavel Podvolecký by jistě rád navázal na bronz z Mistrovství Evropy v Poreči mezi Muži 40+. Nejistý je zatím start loňské vítězky hlavní ženské kategorie Zuzany Kubáňové, možná tak bude muset medaili vybojovat Terka Dušková! :-) A samozřejmě se těšíme na domácí premiéru dětí z našeho kroužku - v kategoriích do 14 let budou bojovat Anička Zítová, Honza Baďura, Honza Jonáš, Kuba a Maty Makarovi a Max Kotúč. Hodně štěstí všem!!

PROPOZICE TURNAJE: Czech Speedminton Open 2012

13. 7. 2012 - Dvě medaile z Mnichova
Plážový speedminton – úplně jiná dimenze „našeho“ sportu – navíc okořeněná zlatem!
...už nikdy nechci do tělocvičny!... – to byla první myšlenka, která mě napadla, když jsem v sobotu 30. 6. 2012 dohrála první zápas 250 turnaje v mnichovské Beach aréně.
Písek a speedminton jdou úžasně dohromady – vůbec celý turnaj byl jedna velká pohoda. Samozřejmě k tomu přispělo krásné letní počasí a prima lidi, které jsem v Německu potkala, zahrála si s nimi nebo jen povídala. No, vzhledem k docela nízkému počtu účastníků jsem hrála skoro s půlkou z cca 35 německých a dvou švýcarských účastníků :-)
Kategorie Women 35+ otevřena nebyla, takže jsem si se 7 dalšími ženami zahrála Open a skončila na třetím místě. A třešinka na dortu? S jedním z pořadatelů – Patrickem Hartmannem - jsme se po mailu domluvili, že zkusíme 4hru. Nikdy předtím jsme se neviděli, netušili jsme, jak hraje ten druhý – ale jak říkal Patrick: …bude to only for fun! Přihlásilo se celkem 8 dvojic, zápasy byly hodně vyrovnané a my jsme měli i trochu toho štěstíčka – a bylo z toho vítězství ve finále 2:0 a moje první zlato z mezinárodního turnaje – vím, je to „jen“ 250, ale mám konečně první letošní medaili – a vlastně hned dvě najednou - takže teď si jen přát, aby přišla konečně i nějaká ta „tisícovková bedna“!!!
...a vy neváhejte!!! Vezměte rakety, speedry a hurá na nejbližší písečnou pláž nebo hřiště si užít super beachspeedminton!

20. 6. 2012 - První evropská medaile pro ČR!!
Tak po loňském Mistrovství světa v Berlíně máme za sebou i první účast na Mistrovství Evropy - to letošní, první oficiální pod hlavičkou mezinárodní organizace ISBO, se konalo v chorvatské Poreči. Celkem se zde sjelo více jak 300 hráčů a hráček z celé Evropy a po dvoudenním zápolení se v rámci závěrečného ceremoniálu na stupních vítězů objevil i český zástupce - Pavel Podvolecký vybojoval po sérii úžasných výkonů bronz v kategorii Muži 40+! Obrovská gratulace našemu tréninkovému parťákovi :-)

A slovy každého z účastníků:
Anička:
Mistrovství Evropy Poreč 2012

Kuba:
V Chorvatsku bylo velké horko. Divím se, že se medaile a trofeje neroztekly, protože byly plastové. Nejvíc mě bavily turnaje a měření rychlosti podání. Nejrychlejší podání měl nějaký Chorvat (236km/h), já měl (140km/h). Těšil jsem se na Blackminton párty, která měla začít ve 21.00, ale začala až ve 23.00 a my jsme jeli brzy pryč. Cestou zpátky jsme se stavovali na několika benzínových stanicích. Na jedné v Rakousku jsem si koupil žvýkačky „five“, příchutě které v česku nejsou.

Jana:
Porečské střípky
• Adrenalin hned první den
...ve čtvrtek 14. 6. 2012 navečer, po 840 km cesty, jsme dojížděli do Poreče se svítícím displejem ukazatele benzínu „10 km“...90 km před Porečí prostě nebyla pumpa – ale naštěstí jsme přijeli z kopce :-) a nemuseli tlačit!
• Střídání generací pod vlajkou
...na loňském MS v Berlíně jsem nesla vlajku české výpravy já – letos jsem ji moc ráda předala „mým“ dětem Aničce Zítové a Kubovi Makarovi – nadějím českého speedu!
• Medailisté ve skupině
...nepříznivé nasazení do skupin měly díky minimálnímu počtu bodu v rankingu děti – Kuba dostal nakonec zlatého Adama Kakulu a Anička další slovenskou medailistku – stříbrnou Terku Gibalovou. A aby byl výčet úplný – já jsem měla ve skupině bronzovou Němku Ströbel...
• Bod za 3,33 eur
...tak přesně na tolik vyšel nadějný :-) :-) deblový pár Scholzová-Scholze každý bod, který jsme získali proti pozdějším vítězům Greune-Gossen...to byl fakt mazec!!! Jinak se to popsat nedá, Jennifer a Daniel jsou prostě top třída světového speedu a slupli nás jak malinu (ale na zápas si přinesli ručníky i pití – asi počítali, že se zapotí :-) :-))
• 1 a hvala pro chorvatské pořadatele
...jinou známku dostat ani nemůžou – krásný areál tenisových kurtů porečské Zelené laguny, mořská pláž dvě minuty od nich, „objednané“ slunečné počasí (tradičně u venkovních turnajů s vánkem až větrem), pohodová atmosféra, spojující lidi se společným „koněm“ – speedmintonem. Z toho nemohlo vyjít nic míň, než čtyři super dny v Chorvatsku, korunované první medailí z ME pro Českou republiku z rakety Pavla Podvoleckého!!! Velká gratulace!!!
• můj největší soupeř opět hlava
...a na závěr mých postřehů se musím opět opakovat – sice jsem v úterý před turnajem nemohla moc používat levé koleno, ale návštěva ortopeda a odstranění vody z kolene a obstřik zabraly tak, že ve čtvrtek ráno bylo o 300% lepší! Takže noha nakonec o.k., ale hlava tradičně k.o. ...prostě nemůžu nedotáhnout do vítězného konce třetí set v rozhodujícím zápase o postup, v němž vedu 10 – 4... pokud si někdo z vás myslí, že tohle se už prohrát nedá – tak dá... :-( nakonec 13 – 16. A na rozdíl od Aničky, která prohrála rozhodující set dokonce jen o dva body, jsem to hoooodně obrečela...když vás někdo zklame, bolí to moc, ale když si člověk zvoře něco sám, je to 10x horší!!!


Terka:
Za výkon na mém prvním Mistrovství Evropy se prostě a jednoduše nemůžu pochválit. Těžko se vymlouvat na přímořský větřík a proklatě žhavé slunce. Jediným mým nepřítelem byla moje hrací pravá ruka, která se po čas dvou zápasů stala bohužel levou! No co už s tím...polepšit se a příště to zkusit znova a lépe. A hlavně si uvědomit takovou drobnost, totiž že speedminton se hraje do hřiště, ne do autu!
Celkově se tahle polodovolená se sportovní náplní velice vydařila. Zažili jsme toho dosti. Adrenalinový dojezd do Poreče s téměř prázdnou nádrží, snídaně a večeře na terase s výhledem na moře (v případě dobrého zraku), pizzu do postele,slunce, družbu s bratry Slováky, setkání se starými známými ale i seznámení s novými...teď už vlastně také známými. Již samotné místo konání turnaje bylo jedinečné, totiž přibližně 100 metrů od kurtů šumělo moře, tedy jsme si mohli ve volných chvílích svlažit těla ve vodě a následně je vystavit chorvatskému slunci. Nebývalý pocit hrdosti se dostavil se ziskem bronzové medaile, kterou Pavel svou neskutečnou bojovností získal. I slza ukápla. Také nemůžu jinak než poděkovat paní Makarové za nevšední kulinářský zážitek v podobě bábovky, kterou vybyvila Kubu na cestu...vskutku epesní!
Ty čtyři dny, které jsme společně strávili, byly jedinečné, nabité akcí i reakcí, emocemi, vzrušením, smíchem, relaxací, chorvatským pivem a českými řízky (bylo jich fakt hodně). Krása. Děkuju.
(speciální poděkování patří Janě a Míšovi za precizně odvedenou práci řidičů!!! Bez vás bychom si ani ''nepinkli'' :-) Díky! )


2. 6. 2012 - Za evropským speedmintonem k moři
Ještě 12x se vyspíme a jedeme! Kam? No přece na 3. Mistrovství Evropy ve speedmintonu!!! Čeká nás 800 km dlouhá cesta, která povede na antukové kurty Zelené laguny v istrijském letovisku Poreč. Chorvatským pořadatelům se přihlásilo v devíti kategoriích více než 230 hráčů a hráček z 21 zemí, kteří své speedmintonové umění předvedou 15. – 16. 6. 2012. A většina z nich se zapojí i do soubojů ve čtyřhře, kde síly změří přes 60 párů!!
Českou republiku a Pardubice, resp. v případě Pavla Hanušovice a Marcela s Romanem Prahu, budou reprezentovat mezi dětmi Anička Zítová (U14) a Kuba Makarov (U14), v open division pak Terka Dušková a Michal Scholze a v kategoriích + Pavel Podvolecký, Marcel Patěk, Roman Suchel a Jana Scholzová.
Někteří z nás se už dlouho modlí a píší dopředu Ježíškovi, aby jim splnil přání a nefoukalo, jiní si zase přejí opak – tak uvidíme, jak to dopadne...:-) uděláme vše, co je v našich silách, aby těch důvodů k radosti bylo co nejvíce!!!

29. 5. 2012 - Slovak Open 2012 - report
Medaile zůstala na maďarských raketách
...ten pocit, kdy něco moc chceme a nakonec nám to o pár centimetrů proklouzne mezi prsty, zná asi každý z nás...
Já jsem si ho bohužel zase – a o kousek víc než před týdnem v Německu - připomněla poslední květnový víkend v Trnavě... Docela jsem si vloni na ty medaile zvykla a už se mi po nějakém to kovu stýská - a tak jsem si říkala, proč ne právě u našich bratrů Slováků! Tenisová hala hotelu Empire byla opravdu ideálním prostředím – nejlepší zatím ze všech, kde jsem hrála! – ale ani to nepomohlo :-(
Štěstí mi přálo v tom, že jsem začínala hrát se Slovenkami, které na moc turnajích nebyly, a tak jsou na rankingu níž – přesně to potřebuji: uklidnit se, „zastřílet se“ na kurt a pak ….jsem si spočítala, že téměř jistou medaili mi přinese vítězství v posledním zápase ve skupině s „kaderníčkou“ (Maďarkou Veresné Osvay), protože v neděli bych o poslední 4 bojovala s Chorvatkou Ivkovič – a tu jsem porazila zatím vždycky...ale to bych na krku musela mít jinou hlavu a v ruce daleko líp zamířenou raketu: první set pro Maďarku 4-16 (co dodat…: dopředu jsem šla na kurt s tím, že ty kopce jsou fakt otrava) – ale i přes jednoznačný bodový rozdíl jsem cítila, že dneska by to šlo: prostě z těch zápasů, které jsme spolu hrály, se mi zdála být v „nejvíc uhratelné podobě“ – řekla jsem si, že pro tu medaili to zkusím obrátit: a povedlo se – druhý set 16-14, a tak s chutí do třetího – ale bohužel: byl nějaký malý kurt...aut vpravo, aut vlevo, aut dozadu – bolelo mě to o to víc, že jsem viděla, jak mi všichni fandí, aby ji už konečně někdo porazil – ten její hilly-slowminton...ale jak říkal Pavel: když dáš 20 autů, nemůžeš vyhrát...jj, měl pravdu! A tak druhý den s Chorvatkou hrála „kaderníčka“ (a nakonec to dotáhla ke zlatu) a já zkusila porazit další Maďarku Vonu, ale byla prostě lepší – není třeba víc rozebírat a zaslouženě má bronz ona – na rozdíl ode mě – opět „bramborová“ medaile...no, třeba nebude v Poreči foukat – domluvily jsme se s Henriettou, že si tam zahrajeme finále :-) :-)... uvidíme, uvidíme, uvidíme – za tři neděle!

25. 5. 2012 - Máme maskota!!
...jmenuje se Luis a můžeme s ním klidně mluvit i německy – přivezli jsme si ho totiž z Německa, protože v Čechách se nám ještěrku, podobnou aspoň trochu té, která je v logu speedmintonu, opravdu nenašli...
Máme ho od středy 23. 5. 2012 a hned jsme ho vzali na trnavský turnaj, kde nám všem statečně držel palce :-) - můžete se „osobně“ přesvědčit na fotkách!
Původně jsme počítali, že mu necháme ušít tričko v barvách naší vlajky, ale pak jsme si řekli, že by byla škoda to jeho tělíčko schovávat a uvázali jsme mu mašli v národních barvách :-)

22. 5. 2012 - German Open 2012 - report
Historicky první medaile českého speedmintonisty
...patří od neděle našemu tréninkovému sparingpartnerovi Pavlu Podvoleckému!:-) Už párkrát byl jejímu zisku blízko, tentokrát to vyšlo a Pavel si z German Open 2012 veze bronz – GRATULUJEME a jen tak dál!!!
...venku to zase neklaplo :-( aneb wolfsburské střípky
Tak – po tomhle víkendu si oblíbenou písničku od Lucky Vondráčkové „Vítr“ asi dlouho nepustím... :-( V prvních smskách, které jsem se slzami v očích psala v sobotu odpoledne domů, jsem „říkala“, že do Německa už nikdy nejedu, protože brečím jen tam...
Ale jinak pořadatelé z wolfsburského klubu Wobspeeders připravili super turnaj! (komu je toto město povědomé, ať zabrousí k jinému sportu – fotbalu: od letošního ledna za ně hraje náš reprezentant Petr Jiráček).
Nakonec klaplo i počasí - deštivé předpovědi se nepotvrdily, naopak: v sobotu večer jsme se na players party v Soccafive Areně u VSF Stadionu všichni hráči a pořadatelé bezpečně poznali: byli jsme rudí jak indiáni :-) (a sledování finále Champions League mezi „domácím“ Bayernem a Chelsea byl další prima zážitek – jj, a dovolili jsme si na německé půdě zatleskat Petrovi Čechovi za chycenou penaltu!!:-))
A od fotbalu ještě neuteču – protože turnaj se hrál na jednom z místních „plácků“, na který se vešlo ve třech řadách 27 kurtů!!!:-) Pořadatelé to vymysleli tak, že hráči z jedné skupiny se utkali v po sobě jdoucích zápasech na jednom kurtu – dva hráli, dva dělali rozhodčí – super systém!! Vše probíhalo jak na drátku, takže by se v sobotu dala stihnout i finále – ale ta byla prostě naplánovaná na neděli, tak to tak bylo. Vedle toho, že celý den svítilo sluníčko, tak stále pofukovalo – bezvětří si užil až Pavel v pozdním odpoledni – a nebyl z něj moc nadšený... co já bych za něj dopolko dala...!
Takže bohužel opět záleželo částečně i na štěstí při losování stran...Měla jsem ve skupině 3 Němky – a všechny mi „zůstaly na raketě“ :-) V boji o postup mezi poslední 4 jsem potkala čtvrtou a ta se mi stala osudnou :-( Začínala jsem po větru – povinná výhra, druhý set patřil Ellen a v tom závěrečném to bylo nahoru-dolů podle stran...a pak na mě speedmintonový Bůh na chvíli zapomněl – a při mém podání fouknul víc, než bylo po celý den zvykem a Ellen naopak vypnul větráky úplně – a bylo to :-( Němka dostala výhodu, kterou už nepustila, a tak – jak jinak v Německu, že?... – raketa pár metrů letěla...
Ale stejně jako v případě Maďarky vloni na MS v Berlíně doufám, že i s Ellen se potkám na turnaji v hale a budu ji prohru moci vrátit i s úrokama... medaile byla na dosah ruky...!
A jasný je i tradiční úkol na závěr: jak začne foukat, raketu a speedry do ruky a hurá trénovat podání – ono to určitě půjde!!!! ME v Poreči je už opravdu „za pár“...

9. 5. 2012 - Racketsport Cup 2012
V sobotu 9.6. pořádá speed badmintonový turnaj oddíl AVIA Čakovice. Hrát se bude o 10.00 na hřišti na národní házenou v Čakovicích na umělé trávě. Turnaj bude hodnocen 100 body do českého rankingu.
Propozice: Racketsport Cup 2012

17. 4. 2012 - Dvě chorvatské šestky :-)
Cesta do Záhřebu na Croatia Open 2012 byla hooodně dlouhá (11 hodin), takže bylo dost času na prostudování startovní listiny a postavení soupeřek v rankingu. Mezi přihlášenými z první desítky chyběla jen šestka a osmička a právě absence 6 mě přivedla k mému cíli – uhrát 300 bodů a posunout se ze 7. na 6. místo.
Nakonec nedorazily ještě Polky a jedna Chorvatka – ale ty byly z druhé, resp. třetí desítky, takže na plánovaném souboji těch nejlepších žen kategorie 35+ se nic nezměnilo. A chorvatské mače potvrdily, že slovenská jednička Henrieta Syč-Kriváňová je na svém místě právem – dokázala porazit na cestě do si ve finále čtyři soupeřky a v něm si poradila se všemi „oblíbenou“ hilly Maďarkou Veresné Osvay... Ta se objevila jako blesk z čistého nebe na našem loňském Czech Open a od té doby se přiblížila k druhé Francouzce Vaillant tak blízko, že už jí velice nepříjemně dýchá na bag s raketami...
Pochvalu mají Chorvaté za jasnou organizaci – hned od začátku turnaje vyvěšené tabulky se skupinami, postup do vyřazovacích pavouků i časový sled zápasů, vč. nedělních finále – za 1 (i za tu tašku s pěknými dárky :-). To, že občas udělali pauzu a neřešili, že je až pět, šest kurtů volných, bych jim za jejich pohostinnost a hlavně vstřícnost k mému časovému nátlaku na ně (v neděli nám vlak jel v 12.30) se zamhouřeným okem odpustila :-)
A určitě i proto, že jejich herní systém nám umožnil zahrát si pět zápasů – což bylo super!! – když už člověk jel takovou dálku... Kdyby mi někdo řekl, že se nakonec v boji o 5. místo potkám s Isabelle, moc by se mi to nezdálo...ale měl by pravdu: od třetího místa jsme hodně vyrovnané, takže o pořadí rozhoduje momentální forma a trochu i to štěstíčko... A jak jsme hrály?: první set z mé strany radši bez komentáře – měla jsem asi pásku přes oči... – aut vlevo, aut vpravo, dlouhé podání – prostě jsem netrefila kurt...4-16 :-( Před druhým jsem upravila mířidla a bylo to sakra znát – hrály jsme vyrovnaně, Isabelle byla velice překvapená, že jsem to nevzdala (to mi fakt udělala radost, že i jiní hráči podceňují své soupeře...), znervózněla a já jsem set už nepustila: 16-14 – musela jsem se sama za tu bojovnost pochválit :-) Třetí byl hodně podobný – jen s tím rozdílem, že jsem se pokoušela to kopcování ukončit smečí a ne vždy se to povedlo, takže nakonec 10-16... ale 6. místo mi přineslo plánovaných 300 bodíků a tím posun na 6. místo rankingu :-) Proto v rámci možností spokojenost s předvedenou hrou, změnou v žebříčku – a objektivně: líp to prostě nešlo – musím ještě přidat v tréninku :-)!
...a ještě si neopustím malou poznámku na závěr: na sportu miluju i to, jak občas staví všechna pravidla na hlavu: někdy „stačí“ dvakrát prohrát – a je z toho bronz, jindy člověk bojuje pět zápasů a líp, než na šesté místo to prostě nedá... Těším se, co mi další turnaje, včetně červnového Mistrovství Evropy v Poreči (venku...!!!!), přinesou...:-)

19. 3. 2012 - Budapešťské postřehy...
...aneb když koleno vynahradí medaili :-)
…ale než se dostanu k turnaji, malý důkaz toho, jak se speeďas pomalu, ale jistě stává známý: když jsem v pátek v noci nastoupila do vlakového kupé a odložila si bag s nápisem speedminton.com, zeptala se mě spolucestující slečna: „….nejste náhodou mamka Michala Scholzeho?“ :-) jj, svět je malý a o náhody v něm není nouze! Ale teď už k budapešťské „tisícovce“:
….není dobré, když se z něčeho stane zvyk….a tak jsem se rozhodla, že tentokrát žádná medaile nebude!….samozřejmě si dělám legraci, ale teď naprosto vážně konstatuji, že pomyslnou zlatou medailí pro mě bylo zjištění, že moje pravé koleno po skoro dvouměsíčním trápení vydrželo!!!!!
A jak se nám v Pešti vedlo? Pokud vám něco říká „dopadli jak sedláci u Chlumce“, tak už víte..:-( S výjimkou Pavla se nám nikomu nepodařilo vyhrát zápas….hrály se skupiny po 3, u mužů šel do pavouka 1, u nás dvě. Tady si neodpustím poznámku na účet pořadatelů (i když si to asi ti Maďaři nepřečtou….): stejně jako při zářijovém turnaji nebyl předem známý postupový klíč, nasazení do pavouků po zápasech ve skupinách – a to samozřejmě nahrává spekulacím, jakže to tam vlastně „míchali“…..
Už jsem zmiňovala můj hlavní cíl – po 4měsíční turnajové pauze vyzkoušet koleno, ale samozřejmě dobré umístění bylo taky v plánu. Je fakt, že na klidu mi nepřidalo, když jsem si v týdnu uvědomila, že zatím z každého turnaje jsem přivezla medaili…..no, abych vás nenapínala: ve skupině jsem měla Francouzku Masson (5. – 8. z MS) a pozdější vítězku Hungarian Open Maďarku Veresné Osvay, s níž jsem na Czech Open více než hodinu bojovala o finále… Začínala jsem s Masson, která od MS nikde nehrála – a bohužel jsem zůstala věrna průběhu svých berlínských zápasů: první set docela v pohodě 16-11, pak 12-16 a třetí? Vedla jsem 13-9 a 14-11 a nakonec prohrála 14-16….bez komentáře!!!! Ale řešení už jsem našla! – nebudu se radši dívat na průběžné skóre, abych se zase nelekla toho, jak blízko jsem výhře….:-)
A Maďarka? – přemýšleli jsme s klukama, co na ni hrát... Ona nic netvoří, nevymýšlí, jen vrací speedry – jako robot….. do prvního setu jsem šla s tím, že nevím, co na ni hrát – a podle toho to dopadlo: 4-16 – můj nejhorší výsledek :-( …..stydím se!!! Pak mi hrající trenér Pavel evidentně dobře poradil a druhý set jsem si užila, bojovala jsem, nepustila jsem ji k těm jejím kopcům – max. ke třem a pak jsem už smečovala….takže to bylo napínavé do konce, kde chybělo trošičku toho štěstíčka: 16-18. Ale hooodně dlouho mě bude u srdce hřát Pavlova pochvala, že takhle dobře mě ještě hrát neviděl – fakt mi udělala radost, Pavle díky – za ni i za rady během zápasů!
Celkový dojem z Hungarian Open 2012 je pozitivní: koleno drží, přišli jsme na to, jak hrát na vyznavačky really hilly speedmintonu a víme, že trénujeme správně – protože to fakt funguje!!!:-) a nějaké to potvrzení se pokusím přivézt 14. 4. z chorvatského Záhřebu, tak držte palce :-)

14. 3. 2012 - Hungarian Open
V Budapešti se v sobotu uskuteční druhý turnaj letošní ISBO Speedminton World Series 2012 a to i s naším zastoupením. Jana se sice potýká se zdravotními problémy, ale určitě se bude zase rvát o medaile, jak je jejím zvykem :-) České barvy budou hájit ještě Pavel Podvolecký, Miloš Vojáček a Jirka Gürtler, všichni v kategorii M40+. Držíme českému čtyřlístku palce!!

22. 2. 2012 - Nové Speedery 2012!
Do Čech již dorazily nové Speedery, které pro rok 2012 vyvinula firma Speedminton. Okraj košíčků je jakoby vlnitý, díky tomu Speedery při letu rotují, lépe drží směr a mají lepší letové vlastnosti. A navíc při letu vydávají parádní zvuk jak při průjezdu formule :-)
Nové Speedery jsou dostupné ve dvou variantách: klasicky žlutý Match Speeder 2012, který je novým oficiálním speederem pro turnaje, a nově také zelený Cross Speeder, který je ještě těžší, rychlejší a má větší dolet - je určený zejména pro outdoor hru. Oba druhy nových speederů si můžete objednat v katalogu, cena je stejná jako u starých!

21. 1. 2012 - Turnaj v Hanušovicích 25.2.
Sobotní turnaj v Praze byl bohužel kvůli malému počtu zájemců zrušen, není ale nač si zoufat. Další nás čeká už za měsíc, kdy vyrazíme opět do Hanušovic soutěžit o 100 bodů do českého žebříčku. Na posledním hanušovickém turnaji se vydatně bojovalo zejména v kategorii žen, tak snad se pánové tentokrát pochlapí a dorazí jich víc než minule :-)
Informace v propozicích: Propozice Hanušovice 25.2.

5. 1. 2012 - 1. turnaj v roce 2012
První turnaj v roce 2012 se uskuteční pod záštitou pražského klubu Speed team Praha 21.ledna v Bohnicích ve známém areálu LOB Bohnice. Adresa: Bukolská ulice 570, Praha 8. Prezentace od 9.15, hrát se začíná v 10.00. Plánované finále kolem třetí hodiny.
Turnaj je určen jak pro registrované, tak pro neregistrované hráče a bude se hrát o 100 bodů do českého žebříčku.
Startovné 200 Kč, přihlášky nebo další podrobnosti na emailu : casb@komerce.cz

   Archiv zpráv - 2011
   Archiv zpráv - 2010